14. Buddhova slova

Moudrost je očištěna ctností a ctnost je očištěna moudrostí. Kde je jedna z těchto kvalit, je i druhá. Ctnostný člověk je moudrý a moudrý je ctnostný. Kombinace těchto dvou kvalit je nazývána tou nejvyšší věcí na tomto světě. (D. I, 84)

Mysl je předchůdcem všech dobrých stavů, mysl je jejich základem, jejich tvůrcem. Kdo jedná a hovoří s čistou myslí, toho následuje štěstí jako věrný stín. (Dp. 2.)

Nikým nepohrdejte, nikoho nezatracujte, nikde a nikdy, ať je důvod jakýkoliv. Nikomu nepřejte bolest, ať už v hněvu či při soupeření. (Sn. 149)

Stejně jako velký oceán má pouze jednu chuť, chuť soli, tak i tato Dhamma má pouze jednu chuť, chuť svobody. (Ud. 56)

Je lehké vidět chyby druhých, ale těžké vidět vlastní. Jako plevel jsou probírány chyby druhých, vlastní však skrývány jako podvodníkův hřích. Ti, kteří vidí pouze chyby druhých, se stávají vznětlivými, jejich nečistoty přibývají a oni jsou vzdáleni od jejich odstranění. (Dp. 252-253)

Mnoho věnců je možné uvít z hromady kvítí. Stejně tak mnoho dobrého může vykonat ten, kdo se zrodil jako člověk. (Dp. 53)

………….
Když promluvíte k druhým, může se tak stát ve vhodnou chvíli nebo v nesprávnou, v souladu s pravdou a k věci či nikoliv, jemně nebo hrubě, s myslí plnou nenávisti nebo plnou laskavosti. Měli byste se cvičit takto:

„Naše mysli nebudou zvrhlé, vyhneme se zraňující mluvě a budeme žít s myslí osvobozenou od nenávisti, naplněnou laskavostí a soucitem.“ (M. I, 126)
…………..

Moudrého člověka lze poznat podle tří vlastností. Jakých? Vidí vlastní chyby takové jaké jsou, a když si jich všimne, snaží se je napravit. Když druzí uznají své chyby, odpustí jim. (A. I, 103)

Nekonání zla, kultivace dobra a očišťování mysli. To je učení Buddhů. (Dp. 183)

Toto se naučte od vody: v horských průrvách a roklích hřmotně proudí potoky, ale velké řeky proudí klidně. Duté věci dělají rámus, naplněné není slyšet. Blázen je jako nenaplněný šálek, moudrý jako hluboké klidné jezero. (Sn. 720-I)

Kdyby ten nejhorší zločinec usekl ruku od vašeho trupu a vy byste naplnili svou mysl nenávistí, v tu chvíli byste nepraktikovali mé učení. (M. I, 126)

Žárlivý, sobecký nebo nečestný člověk je nepřitažlivý i tehdy, když je výmluvný a jeho rysy jsou ušlechtilé. Přitažlivým však je nevýmluvný člověk, s rysy neušlechtilými, pokud je jeho mysl bez nenávisti. (Dp. 262-263)

Je nemožné, aby nestřídmý, nedisciplinovaný a nespokojený člověk ukázal druhému cestu ke střídmosti, disciplinovanosti a spokojenosti. Ale je jistě možné, aby střídmý, disciplinovaný a spokojený člověk ukázal druhým cestu ke spokojenosti, disciplinovanosti a spokojenosti. (M. I, 145)

Spokojenost je největší bohatství. (Dp., 227)

………………
Když někdo bude kritizovat mě, Dhammu nebo Sangu, nehněvejte se ani to druhým nemějte za zlé, protože by to zhoršilo váš úsudek a nevěděli byste, jestli mají pravdu či nikoli. Když mě budou jiní kritizovat, vysvětlete jim, proč je jejich kritika nesprávná, takto:

„To není v souladu s pravdou, to nepraktikujeme, ne, to nejsou naše způsoby.“

A když jiní budou chválit mě, Dhammu nebo Sangu, neměli byste být pyšní, protože by to zhoršilo váš úsudek a nevěděli byste, jestli mají pravdu či nikoliv. A tak když mě budou jiní chválit, vysvětlete jim, že jejich chvála má své dobré důvody takto:

„Toto je v souladu s pravdou, to praktikujeme, ano, to jsou naše způsoby.“ (D. I, 3)
………………

Pokud mají slova těchto pět vlastností, tak jsou dobře vyslovena a chválena moudrými. Kterých pět? Jsou vyslovena ve správnou dobu, pravdivě, jemně, k věci a laskavě. (A. III, 243)

Stejně jako je hluboké jezero jasné a klidné, tak i moudří se zcela zklidní, když vyslechnou slova Dhammy. (Dp. 82)

Malý význam má ztráta bohatství, je však strašné ztratit moudrost; malý význam má zisk bohatství, ale překrásné je nabytí moudrosti. (A. I, 15)

Jako pasák počítající krávy v cizím stádu je ten, kdo recituje svaté texty, ale neřídí se jejich obsahem. Nebude mít prospěch ze svatého života. (Dp. 19)

Kultivujte neomezenou laskavost pro všechny bytosti světa, stejně jako matka chrání svým životem své jediné dítě. (Sn.150)

……………
Kdo chce napomínat druhé, měl by nejdříve uvažovat takto:

„Jsem nebo nejsem ten, kdo praktikuje úplnou čistotu mluvy a jednání? Mám tyto kvality či nemám? Jestliže nejsem, určitě se najdou tací, kteří budou říkat: «Proč nezačneš praktikovat úplnou čistotu mluvy a jednání?»“

Kdo chce napomínat druhé, měl by zároveň uvažovat i takto:

„Osvobodil jsem se od hněvu a rozvinul jsem laskavost k druhým? Mám tuto kvalitu či nemám? Jestliže ne, určitě se najdou tací, kteří budou říkat: «Proč nejdřívě nerozvineš laskavost sám?»“ (A.V, 79)
……………..

Kdo praktikuje poctivost ráno, v poledne a večer, bude šťastný ráno, šťastný v poledne a šťastný večer. (A. I, 294)

…………………
Jestliže vám někdo bude nadávat, bít vás, bude na vás házet kameny nebo vás mlátit holí, musíte odložit všechny světské touhy a úvahy a uvažovat takto:

„Mé srdce bude pevné, nepromluvím zlého slova, nerozhněvám se a má mysl bude plná laskavosti a soucitu pro všechny živé bytosti.“

Takto byste měli uvažovat. (M.I, 126)
…………………..

Zavlažovači odvádějí vodu, výrobci šípu obrábějí hroty, truhláři tvarují dřevo, moudří utvářejí sami sebe. (Dp. 80)

Na světě jsou čtyři typy lidí. Které čtyři? První neusiluje ani o své štěstí, ani o štěstí druhých, druhý usiluje o štěstí druhých, ale nikoliv o své, třetí usiluje o své vlastní štěstí, ale nikoliv o štěstí jiných, a poslední usiluje o štěstí své i o štěstí druhých. Z těchto čtyřech skupin je tou nejvyšší, nejhořejší a nejlepší ta složená z těch, kteří usilují o štěstí své i o štěstí druhých. (A.II,94)

Když přijmete útočiště u Buddhy, Dhammy a Sangy, budete osvobozeni od strachu a hrůzy. (S. I, 220)

Dobyjte nenávist láskou, zlo dobrem, lakotu štědrostí a lži pravdou. (Dp. 223)

Sami sobě nejlepším přítelem jsou ti, jejichž myšlenky, slova a jednání jsou dobré. A i když říkají, že se o sebe nestarají, platí, že jsou sami sobě nejlepším přítelem. A proč? Protože dělají sami pro sebe to, co by pro ně udělal jejich přítel. (S. I, 71)

Nepodceňujte konání dobra se slovy:
„To se mi nevrátí.“
Stejně jako se džbán naplní kapkou po kapce, nahromadí v sobě moudří dobro. (Dp. 122)

………………….
A tehdy jeden mnich onemocněl úplavicí a ležel tam, kde upadl, ve vlastních výkalech. Buddha a Ánanda navštívili obytnou část kláštera a došli k místu, kde byl nemocný mnich. Buddha se ho zeptal:

„Mnichu, co je s tebou?“
„Mám úplavici, pane.“
„A není, kdo by se o tebe staral?“
„Ne, pane.“.
„A proč se tedy o tebe nestarají ostatní mniši?“
„Protože mě nepotřebují.“

A poté Buddha řekl Ánandovi:
„Běž pro vodu, umyjeme tohoto mnicha.“

A tak Ánanda přinesl džbán s vodou, společně mnicha umyli, uchopili ho za hlavu a za nohy, přenesli ho a uložili ho do postele. Později Buddha svolal mnichy dohromady a zeptal se jich:

„Proč jste se nestarali o toho nemocného mnicha?“
„Protože jsme ho již nepotřebovali“.
„Mnichové, nemáte matku ani otce, kteří by se o vás starali. Když se nebudete starat jeden o druhého, kdo jiný bude? Ať ten, kdo by ošetřoval mne, ošetřuje nemocné.“ (Vin. IV, 301)
………………..

Dar pravdy předčí všechny dary. (Dp. 354)

Čas od času je dobré se zamyslet nad vlastními chybami a nad chybami druhých. Čas od času je dobré zamyslet se nad vlastními ctnostmi a nad ctnostmi druhých. (A.V, 159)

Ti, kdo konají dobro, radují se nyní, radují se i později. Radují se nyní i později. Radují se a jsou šťastní, když pomyslí na své dobré skutky. (Dp. 16)

…………
Vzdejte se všeho špatného, je to možné. Kdyby to bylo nemožné, nežádal bych vás o to. Ale možné to je, proto říkám: „Vzdejte se všeho špatného.“

Kdyby vám zanechání všeho špatného způsobilo újmu a smutek, nežádal bych vás o to. Bude vám však ku prospěchu a učiní vás šťastnými, a proto říkám: „Vzdejte se všeho špatného.“

Kultivujte dobré, je to možné. Kdyby to nebylo možné, nežádal bych vás o to. Ale možné to je, a proto říkám: „Kultivujte dobré.“

Kdyby kultivace dobra vedla k vaší ztrátě a k vašemu smutku, nežádal bych vás o to. Bude vám však ku prospěchu a učiní vás šťastnými, a proto říkám: „Kultivujte dobré“. (A. I, 58)
………………

Všichni se třesou před trestem, všem je život milý. Představte si sebe samé na místě druhých, nechť nikdo nezabíjí a ani k tomu nenavádí. (Dp. 130)

Kdo je naplněný dobrem, září již z dálky jako zasněžené vrcholky Himálaje. Bezvýznamnými se stávají ti, kdo jsou nectnostní. Stejně jako šíp vystřelený do tmy. (Dp. 304)

…………….
Buddha řekl: „Co myslíš, jaká je funkce zrcadla?“
„Jeho funkcí je odraz světla,“ odpověděl Ráhula.

A k tomu Buddha dodal: „A stejně tak i platí, že každý čin vykonaný tělem, řečí nebo myslí by měl být vykonán až po důkladné reflexi.“ (M. I, 415)
………………..

Kdo kultivuje Ušlechtilou osmičlennou stezku, pluje a míří k Nirváně, stejně jako řeka Ganga pluje, míří a svažuje se k východu. (S.V. 40)

„Urazil mě, zbil mě, přepadl mě a oloupil mě.“ Ten, jehož mysl takto přemítá, nikdy neutiší svůj hněv. Ale ten, kdo tyto myšlenky opustí, se hněvu zbaví. Nenávist není nikdy zklidněna nenávistí. Jen láskou se nenávist utiší. To je věčný zákon. (Dp. 3-5)