4. Pět předpisů

Jiná náboženství odvozují představu o tom, co je dobré a co špatné od božích přikázání. Vy buddhisté nevěříte v Boha, tak jak víte, co je špatné a co dobré?
Jakékoli myšlenky, mluva a jednání tělem, zakořeněné ve chtivosti, nenávisti a zaslepenosti a vedoucí nás od Nirvány jsou špatné, a jakékoli myšlenky zakořeněné ve štědrosti, lásce a moudrosti a pomáhající nám projasnit cestu k Nirváně jsou dobré.

V náboženstvích, jejichž centrem je Bůh, se porozumění tomu, co je dobré a co špatné, rovná praktikování toho, co je přikázáno. Ale v náboženstvích, jejichž centrem je člověk – jako je buddhismus – porozumět tomu, co je dobré a špatné, znamená rozvinout hluboké sebeporozumění a sebeuvědomění.

Etika založená na porozumění je vždy silnější než ta, která je založena na přikázáních. A tak, když buddhisté chtějí poznat, jestli je nějaká aktivita dobrá nebo špatná, podívají se na tři věci – na záměr, na efekt, který na ně daná aktivita bude mít, a na efekt, který bude mít na ostatní.

Jestliže záměry k mým skutkům jsou dobré (zakořeněné v dávání, lásce a moudrosti), jestliže jejich výsledek bude dobrý pro mě (pomůže mi být štědřejší, laskavější a moudřejší) a bude dobrý pro ostatní (pomůže jim být štědřejší, laskavější a moudřejší), potom moje skutky a činy jsou prospěšné, dobré a morální.

Variant těchto skutků je samozřejmé mnoho. Někdy můžu jednat s nejlepším úmyslem, ale moje jednání neprospěje ani mě ani ostatním. Někdy mají moje záměry k nějakému činu daleko k tomu, aby byly dobré, ale nakonec ostatním stejně pomohou.

Někdy jednám s nejlepším úmyslem a pomůžu sobě, ale ostatním moje aktivita přinese něco nepříjemného. V takových případech jsou moje skutky namíchány - směsicí dobrého a špatného. Když jsou úmysly špatné a činy vedou k neštěstí mému a druhých, tak takové činy a úmysly jsou špatné.

A když je můj záměr dobrý a moje činy přispějí mému štěstí i štěstí ostatních, tak takové činy jsou zcela dobré.

Má buddhismus nějaký morální kodex?
Ano, má. Pět pravidel je základnou buddhistické morálky. Prvním je vyhýbat se zabíjení živých bytostí. Druhé je vyhýbat se kradení, třetí je vyhýbat se nesprávnému sexuálnímu chování, čtvrté je vyhýbat se lhaní a páté je vyvarovat se alkoholu a jiných látek zatemňujících mysl.

Ale je jisté, že zabít je někdy dobré. Například zabít hmyz, který šíří nemoci nebo někoho, kdo vás chce zavraždit.
Zabít v takových případech může být dobré pro vás, ale co pro tu druhou bytost? Ta si také přeje žít stejně jako vy.

Když se rozhodnete zabít hmyz, který šíří nemoci, váš záměr je veden starostí o sebe (dobrá část záměru) a odporem (špatná část záměru). Někdy je nutné zabít, ale záměr zabít není nikdy zcela dobrý.

Vy buddhisté máte příliš velkou starost o mravence a broučky.
Buddhisté se snaží rozvinout soucit, který je nerozlišující a všeobjímající. Vidí svět jako sjednocený celek, ve kterém každá věc nebo bytost má své místo a funkci.

Věří, že před tím, než narušíme nebo rozbijeme jemný pořádek v přírodě, bychom měli být opatrní. Jen se podívejte na kultury, kde je důraz kladen na plné využití přírody, na vymáčknutí všeho, co v ní je, bez toho, aniž by cokoli vracely zpátky.

Takové kultury přírodu dobývají a podřizují si ji. Příroda tomu klade odpor a vzduch je otrávený, řeky špinavé a mrtvé, tolik krásných živočišných druhů vymizelo, svahy hor jsou pusté a erodují. Dokonce i klima se mění.

Kdyby lidé byli jen o trochu méně dychtiví využívat a zabíjet, tato situace by nemusela nastat. My všichni bychom se měli snažit rozvinout více respektu pro život. A to je to, co říká první pravidlo.

A jaký je postoj buddhismu k potratům?
Podle Buddhy dojde ke znovuzrození v momentě početí nebo těsně po něm, a tak je potrat ukončením života.

Ale je-li nějaká žena znásilněna a navíc se dozví, že její dítě bude postižené, není lepší těhotenství ukončit?
Dítě zplozené v důsledku znásilnění má právo žít stejně jako každé jiné dítě. Neměl by mu být brán život jenom proto, že jeho biologický otec spáchal zločin.

Narození postiženého dítěte by bylo pro jeho rodiče jistě šokem, ale jestliže je ukončení jeho života v pořádku, tak proč bychom nezabili i všechny dospělé lidi s postižením?

Možná jsou situace, kdy je ukončení života plodu to nejlepší možné řešení, například pokud obětování jeho života zachrání život matce. Většina potratů je ale provedena jednoduše proto, že těhotenství přišlo v nevhodnou dobu a rodiče chtějí mít dítě později.

Je sebevražda porušením prvního pravidla?
Když jeden člověk zavraždí druhého, je důvodem hněv, strach, chtivost nebo nějaká jiná negativní emoce. Když lidé zabijí sami sebe, jsou příčinou stejné emoce nebo emoce jim velmi podobné – zoufalství a frustrace.

Vražda je důsledkem negativních emocí k druhému člověku, sebevražda je důsledkem negativních emocí vůči sobě samému, a proto je také považována za porušení prvního pravidla.

Člověk, který přemýšlí o sebevraždě nebo se o ni již pokusil, nepotřebuje, abychom mu říkali, že se chová špatně. Takoví lidé potřebují naši podporu a porozumění.

Musíme jim pomoci porozumět tomu, že ukončení vlastního života je jenom odložení problému, nikoli jeho řešení.

Řekněte mi něco o druhém pravidlu.
Tímto pravidlem se zavazujeme k tomu, že si nebudeme přivlastňovat to, co nám nepatří. Souvisí s omezováním naší touhy a respektováním vlastnictví druhých.

Třetí pravidlo říká, že bychom se měli vyhnout nesprávnému sexuálnímu chování. Co je nesprávné sexuální chování?
Jestliže použijeme klam, emocionální vyděračství nebo někoho silou přinutíme k tomu, aby s námi měl sex, pak je to nesprávné sexuální chování.

Cizoložství je také forma nesprávného sexuálního chování, protože svatbou si manželský pár slíbí věrnost. Když spácháme cizoložství, tak porušíme tento slib a zradíme důvěru.

Sex by měl být výrazem lásky a důvěrnosti mezi dvěma lidmi a měl by tak přispívat k naší mentální a emocionální pohodě.

Je sex před svatbou typem nesprávného sexuálního chování?
Ne, když je přítomna láska a vzájemný souhlas mezi dvěma lidmi. Nikdy bychom ale neměli zapomínat, že biologickou funkcí sexu je reprodukce a že když nevdaná žena otěhotní, tak to může způsobit spoustu problémů.

Mnoho vyzrálých a přemýšlivých lidí si myslí, že je lepší se před svatbou sexu vzdát.

Jaký je postoj buddhismu ke kontrole porodnosti?
Některá náboženství tvrdí, že jediným správným důvodem pro sexuální styk je zplození potomka, jakýkoli jiný důvod je nemorální, a proto kontrolu porodnosti neschvalují.

Buddhismus připouští, že funkcí sexu je nejen oplodnění, ale i vyjádření lásky nebo náklonnosti mezi dvěma lidmi. Proto akceptuje všechny způsoby kontroly porodnosti kromě potratu.

Vlastně můžeme říci, že ve světě, kde se stal růst populace velkým problémem, je kontrola porodnosti velmi potřebná.

A co lhaní. Je možné žít bez lhaní?
Jestliže opravdu není možné žít ve společnosti nebo podnikání bez lhaní, tak by takový šokující a zkorumpovaný stav věcí měl být změněn. Buddhista je někdo, kdo je rozhodnutý s tímto problémem udělat něco praktického tím, že se snaží být čestnější a pravdomluvnější.

Představte si, že byste seděl na lavičce v parku a najednou by kolem vás proběhl vyděšený muž. O několik minut později by k vám přiběhl jíný muž, držel by v ruce nůž a ptal by se, jestli jste viděl kam běžel první muž. Co byste mu odpověděl?

Kdybych měl dobrý důvod si myslet, že druhý z mužů chce zranit prvního, neváhal bych zalhat. Už jsme mluvili o tom, že jedním z faktorů určujících, jestli je nějaký čin dobrý nebo špatný, je záměr.

Za těchto okolností je záměr zachránit život daleko pozitivnější než lež. Pokud by lež, pití alkoholu nebo krádež znamenaly záchranu lidského života, neváhal bych se k nim uchýlit.

Neberte to ale prosím jako návod k porušování pěti pravidel. Ta by měla být praktikována s velkou obezřetností a porušena jen ve výjimečných případech.

Páté pravidlo říká, že bychom neměli pít alkohol nebo užívat látky zatemňující mysl. Proč ne?
Lidé nepijí kvůli chuti. Když pijí, je to proto, že hledají úlevu od napětí, a když pijí ve společnosti, je to často proto, aby se přizpůsobili.

I malé množství alkoholu změní vědomí a naruší sebeuvědomění. Když je alkohol požíván ve velkém množství, jeho efekt může být zničující. Buddhisté říkají, že když se někdo napije alkoholu, je schopen porušit všechna ostatní pravidla.

Ale pití jen malého množství určitě není porušení pravidla, že ne? Je to přeci jen malá věc.
Ano, je to jen malá věc. A jestliže nedokážete praktikovat malou věc, vaše vytrvalost a odhodlanost nejsou příliš silné, že?

Je kouření porušením pátého pravidla?
Kouření má nepochybně negativní účinek na tělo, ale jeho vliv na mysl je minimální. Lidé mohou kouřit a i nadále se dokáží dobře ovládat, být velmi bdělí a bystří. Přestože kouření nemůžeme doporučit, není porušením pátého pravidla.

Pět pravidel je negativních. Říkají, co člověk nemá dělat, ale neříkají, co praktikovat.
Pět pravidel je základnou buddhistické etiky. Nejsou celou buddhistickou etikou. Začínáme tím, že se snažíme rozpoznat naše špatné chování a snažíme se ho zastavit. Proto je tu pět předpisů. Poté, co jsme přestali dělat to špatné, začneme s tím dobrým.

To můžeme přiblížit na příkladu ústního projevu. Buddha říká, že bychom měli začít s tím, že nebudeme lhát. Poté bychom měli přistoupit k tomu, že budeme mluvit pravdu, mluvit jemně a zdvořile a mluvit ve správnou chvíli. Říká: