6. Meditace
Co je to meditace?
Meditace je vědomé úsilí změnit to, jak mysl funguje. Pálijské slovo pro meditaci je bhávaná, což znamená „kultivovat“ nebo „rozvíjet“.
Je meditace důležitá?
Ano, je. Ať se jakkoli snažíme změnit a být lepší, když se nám nedaří měnit naše touhy, které jsou příčinou našeho jednání, změna bude těžká.
Někdo si například uvědomí, že nemá trpělivost se svojí ženou, a sám sobě si slíbí:
„Od teď už nebudu tak netrpělivý.“
Ale o hodinu později zase křičí na svoji ženu jen proto, že v jeho mysli vyvstala netrpělivost. Meditace pomáhá rozvinout pozornost a energii potřebnou ke změně hluboce zakořeněných mentálních zvyků.
Slyšel jsem, že meditace může být nebezpečná. Je to pravda?
K životu potřebujeme sůl. Ale kdybychom snědli kilogram soli, tak by nás to zabilo. K životu v moderním světě je potřeba auto, ale když nedodržujeme dopravní předpisy nebo když řídíme v opilosti, stane se auto nebezpečným strojem.
S meditací je to stejné. Je výbornou pomůckou k mentálnímu zdraví a životní pohodě, ale když ji praktikujeme špatným způsobem, můžeme si způsobit problémy.
Někteří lidé mají problémy jako je deprese, neracionální strachy nebo
schizofrenie a myslí si, že meditace je okamžitým lékem na jejich problémy.
Takovým lidem se může stát, že když začnou meditovat, jejich problémy se zhorší. Pokud některý z těchto problémů máte, měli byste nejdříve vyhledat pomoc profesionálů a začít s meditací, až když se váš stav zlepší.
Jiní lidé se zase přecení, začnou meditovat a chtějí rychle dosáhnout velkého pokroku. Do své meditační praxe vkládají příliš mnoho energie a brzy se vyčerpají.
Asi nejvíce problémů při meditaci vzniká v důsledku takzvané „klokaní meditace“. Někteří lidé jdou k jednomu učiteli a chvíli praktikují jeho meditační techniku. Pak si něco přečtou v jiné knize a zkusí jinou techniku.
Týden poté se v jejich městě objeví slavný meditační učitel a tak
se rozhodnou začlenit některá jeho doporučení do své praxe. A netrvá to
dlouho a jsou naprosto zmatení.
Zkoušet praktikovat pod vedením příliš mnoha učitelů a zkoušet příliš mnoho meditačních technik je chyba. Ale když nemáte žádný vážný psychický problém a začnete s meditační praxí citlivě, pak je meditace jedna z nejlepších věcí, které pro sebe můžete udělat.
Kolik typů meditace vlastně je?
Buddha učil mnoho meditačních technik. Cílem každé z nich bylo překonat
určitý problém nebo rozvinout určitý mentální stav. Ale ty dva nejběžnější typy meditace jsou všímavost k dechu (ánápána sati) a meditace laskavosti (mettá bhávaná).
A jak se praktikuje meditace všímavosti k dechu?
Instrukce k ní můžeme dát například následujícím způsobem:
1. Najděte vhodné místo, třeba místnost, kde je klid a kde vás jen tak někdo nevyruší.
2. Sedněte si do pohodlné pozice. Dobrou pozicí je, když si sednete na nějaký polštář, nohy složíte jednu za druhou, záda necháte rovná a uvolněná, dlaně složíte v klínu a oči zavřete. Můžete sedět i na židli, jen si dejte pozor na to, aby vaše záda byla narovnaná.
3. Dalším krokem je praxe samotná. Když klidně a v tichu sedíte, zaměřte svou pozornost na to, jak se nadechujete a jak vydechujete. Zároveň u toho můžete nádech a výdech počítat, anebo můžete sledovat to, jak se břišní stěna zvedá a klesá.
Když s touto praxí začnete, objeví se určité problémy. Může vás začít rušit lechtání nebo nepohodlí v kolenech. Když se tohle stane, pokuste se zůstat uvolnění, bez pohnutí a dál se soustřeďte na dech.
Pravděpodobně se ve vaší meditaci objeví mnoho rušivých myšlenek, které budou odvádět vaši pozornost od dechu. Jediným lékem na tento problém je opakovaně vracet pozornost k dechu. Když budete vytrvalí, rušivá síla myšlenek zeslábne, vaše koncentrace se stane silnější a objeví se stavy hlubokého duševního klidu a vnitřního míru.
Jak dlouho bych měl meditovat?
Je dobré praktikovat meditaci každý den 15 minut po dobu jednoho
týdne. Potom každý další týden prodlužujte trvání meditace o pět minut.
V tom pokračujte do chvíle, kdy délka vašich meditací dosáhne 45 minut.
Po několika týdnech každodenní meditace si všimnete, že se vaše koncentrace zlepšila a ve vaší meditaci je méně myšlenek a objeví se i momenty opravdového míru a klidu.
A co meditace laskavosti? Jak ta se praktikuje?
Když se seznámíte s meditací všímavosti k dechu a praktikujete ji pravidelně, můžete začít praktikovat meditaci laskavosti.
Můžete začít tím, že ji budete praktikovat dvakrát nebo třikrát v týdnu na konci vaší meditace všímavosti k dechu. Nejdříve obrátíte pozornost sami k sobě, v duchu řeknete tato slova:
„Kéž je mi dobře a jsem šťastný,
kéž jsem v klidu a míru,
kéž jsem osvobozen od nenávisti.
Kéž je moje srdce naplněno laskavostí.
Kéž je mi dobře a jsem šťastný.“
Potom v meditaci pomyslete na někoho, kdo je vám blízký a popřejte i jemu to, co jste popřáli sami sobě. Nakonec pomyslete na osobu, která je pro vás neutrální, a na osobu, kterou nemáte rádi, a pokuste se i jim popřát vše nejlepší.
Jaký je přínos tohoto typu meditace?
Když budete praktikovat meditaci laskavosti pravidelně a se správný postojem, shledáte ve vašem charakteru velmi pozitivní změny.
Zjistíte, že jste schopni některé věci lépe akceptovat a dokážete si více odpustit. Zjistíte, že svým blízkým budete schopni lépe projevit laskavost.
Zjistíte, že se spřátelíte s lidmi, ke kterým jste byli lhostejní a zjistíte, že zášť nebo vztek, které jste měli vůči některým lidem, se zmenší a nakonec zmizí.
Někdy se dokonce stává, že když si lidé praktikující meditaci laskavosti vzpomenou na lidi, kteří jsou nemocní a nešťastní, nebo na lidi, kteří zažívají v životě těžké chvíle, začne se situace těchto lidí zlepšovat.
Jak je to možné?
Když je mysl správně kultivována, může se z ní stát velmi mocný nástroj. Když se naučíte posílit svou mentální energii a nasměrovat ji na druhé, může to na ně mít efekt. Možná takovou zkušenost máte. Jste v přeplněné místnosti a najednou máte pocit, že se na vás někdo dívá.
Otočíte se a nezjistíte nic jiného, než že se na vás někdo opravdu dívá. To, co se stalo, bylo to, že jste zachytili mentální energii té druhé osoby.
Stejně to funguje s laskavostí. Nasměrujeme pozitivní mentální energii na ostatní a ta je postupně změní.
Můžete zmínit ještě některý další typ meditace?
Asi nejdůležitější buddhistickou meditací je meditace vipassaná neboli
meditace vhledu. Pálijské slovo vipassaná doslova znamená „vidět dovnitř“ nebo „vidět hluboko“.
Můžete ji přiblížit?
V průběhu meditace vipassaná se meditující snaží být si vědom čehokoli,
co se děje v přítomném okamžiku, aniž by na prožívanou skutečnost reagoval nebo o ní přemýšlel.
A jaký to má smysl?
Obvykle reagujeme na naše prožitky odporem, zalíbením nebo je necháme, aby v nás vyvolávaly myšlenky, denní snění nebo vzpomínky.
Všechny tyto reakce zkreslují nebo zatemňují náš prožitek přítomného okamžiku tak, že nejsme schopni ho zcela správně vyhodnotit nebo mu porozumět.
Rozvinutím nereagujícího uvědomění začneme rozumět příčinám toho, jak
myslíme, mluvíme nebo jednáme. A více sebeporozumění má samozřejmě na náš život dobrý účinek.
Další výhodou meditace vipassaná je, že po určité době se díky ní u každého meditujícího začně smazávat rozdíl mezi meditační zkušeností a tím, kdo meditační zkušenost zažívá.
Díky tomu získávají meditující nadhled nad vlastním prožíváním, snáze se rozhodují a získávají větší odstup od svých automatických nevědomých reakcí na každodenní pokušení, popř. od podnětů, které je nějakým způsobem dráždí nebo pobuřují.
A tak začínají mít lidé nad svým životem větší kontrolu. Ne proto, že rozvinuli železnou vůli, ale jednoduše proto, že se jejich mysl
zklidnila a projasnila.
Cílem meditace vhledu je udělat z praktikujícíh lepší a šťastnější lidi. Rozumím tomu tak správně?
Ano. Ale to je jen začátek. Důležitý začátek. Meditace vhledu má ale ještě daleko vyšší cíle.
Když praxe meditujících dozraje a jejich všímavost se dostatečně prohloubí, zjistí, že jejich meditační zkušenost je neosobní, že to nejsou oni, kdo celou meditační zkušenost kontrolují, a že v celém
meditační zážitku není žádné jejich „já“.
Na začátku můžou mít meditující jen záblesky takové zkušenosti, s postupující praxí se ale stávají častější a výraznější.
To zní trochu děsivě.
Ano, trochu určitě. A někteří lidé můžou být při první takové zkušenosti opravdu trochu vyděšení. Tato zkušenost má ale na lidskou mysl velmi pozitivní vliv a jejich strach je brzy nahrazen hlubokou moudrostí, která změní jejich pohled na sebe sama.
S postupující praxí ego slábne až nakonec zcela zmizí společně s iluzí vlastního „já“ a s ním spojeného procesu identifikace se s některými jevy vnějším světě, které mysl považujé za „moje“.
Jen uvažte, kolik osobních, společenských a mezinárodních konfliktů má
svůj původ v egu, v rasové nebo národnostní pýše, v pocitu křivdy, ponížení či ohrožení toho, co považujeme za „naše“.
Podle buddhismu můžeme najít opravdový klid a šťestí až tehdy, když objevíme naši skutečnou identitu. Tomu říkáme osvícení.
To je velmi přitažlivá myšlenka, zároveň ale i trochu odstrašující. Jak může osvícený člověk žít bez vnímání vlastního „já“?
Osvícený člověk by se nás mohl zeptat:
„Jak jen dokážete žít s opakující se identifikací s vlastními pocity a mentálními stavy, s iluzí vlastního „já“? Jak jen dokážete v životě překonávat strach, žárlivost, smutek a pýchu, ať už vlastní či cizí?“
Zdá se, že osvícení lidé nemají problém být v životě šťastní.
Jsou to ti neosvícení, včetně mě, kteří mají v životě problémy a kteří způsobují problémy druhým.
Už chápu kam tím míříte. A jak dlouho musím meditovat, abych se
stal osvíceným?
To není možné s jistotou říci a ani to snad není důležité vědět. Proč nezačít s meditací hned a sami uvidíte, jaký pro vás bude mít přínos. Když budete praktikovat upřímně a s moudrostí, možná zjistíte, že meditace podstatně zlepšuje kvalitu vašeho života.
S postupem času možná budete chtít meditaci věnovat více času. Nedělejte si však starosti s pokročilými úrovněmi ještě před tím, než jste začali. Postupujte krok za krokem.
Potřebuji učitele, abych se naučil meditovat?
Učitel není bezpodmínečně nutný, ale osobní vedení od někoho, kdo má
s meditací zkušenost, je velmi užitečné. Někteří mniši a laikové se bohužel staví do pozice meditačních učitelů, a to přestože nevědí, co vlastně dělají.
Pokuste se najít učitele, který má dobré jméno, vyrovnanou osobnost a
který vytrvale praktikuje Buddhovo učení.
Slyšel jsem, že meditace je dnes používaná psychoterapeuty a psychology. Je to pravda?
Ano, je. Meditace je dnes uznávaná pro své psychoterapeutické efekty a
používá ji mnoho profesionálů, kteří s její pomocí u svých pacientů překonávají fobie, navozují relaxaci a vědomí sebe sama. Buddhovo porozumění lidské mysli pomáhalo lidem v minulosti a pomáhá i dnes.